Barvy pralesa

V sychravém pondělí dne 19.září se uskutečnila vernisáž ilustrací Jana Dungela v Otevřené zahradě pod záštitou nadace Partnerství a Domu umění města Brna.

Jan Dungel, ilustrátor, přírodopisec, grafik, malíř a cestovatel, zde představuje svoje akvarelové malby divoké jihoamerické přírody. Návštěvníka může očarovat ilustrovaná autentičnost fauny a flóry Brazílie a Venezuely.
„Říká se, že fotograf svou činností ztrácí neopakovatelné chvíle života, to malíř ztrácí rovnou hodiny.“, zavtipkoval cestovatel Vladimír Šimek, autor promítaného filmu Štětcem a mačetou, který zaznamenává expedici Maturacá.

PROČ MALUJI JIHOAMERICKÝ PRALES od Jana Dungela
Profese vědeckého ilustrátora, jíž se věnuji od ukončení studia biologie, na mne klade velmi přísné nároky na přesnost, výstižnost a současně na vědeckou a výtvarnou kvalitu díla. Je to práce vzrušující a zajímavá a jsem velmi rád, že se jí mohu plně věnovat. Přesto se občas neubráním nevoli ve chvílích, kdy bych rád dal přednost intuitivnímu a spontánnímu ztvárnění skutečnosti a volnějšímu, „výtvarnějšímu“ pojetí.
Malování v jihoamerickém pralese, kterému se věnuji v posledních pětadvaceti létech, mi dává volnost a svobodu, která je mi v mé profesi částečně odepřena. Samozřejmě že se i uprostřed amazonského pralesa snažím o co nejpřesnější zachycení podoby a charakteru portrétovaných zvířat, ale necítím se zde ani v nejmenším vázán často zkostnatělou evropskou tradicí vědecké ilustrace. Mohu riskovat a experimentovat, prožívám radost, když se práce daří, stejně jako neúspěch i zklamání.
V pralese maluji zvířata v jejich vlastním prostředí, potkávám je a doslova s nimi žiji. Nemohu se zbavit dojmu, že právě intenzivní prožitek spojený s každodenním kontaktem se zvířaty „u nich doma“ dal mému malování zcela nový a silný impulz. Troufám si tvrdit, že i ten nejtalentovanější malíř s nejlepší akademickou průpravou nemůže zachytit správnou a přirozenou podobu zvířete, aniž by aspoň některé tvory poznal v prostředí, kde žijí. Žádná, byť sebelepší kresba či fotografie totiž nemůže nahradit osobní zkušenost. V neposlední řadě má pro mne malování v pralese podmanivé kouzlo těžko popsatelného dobrodružství. Vyrostl jsem ve společnosti „Brehmova života zvířat“ a von Humboldt, stejně jako třeba Hanzelka a Zikmund, mi již v útlém věku pomáhali zkoumat život zvířat na březích Orinoka, potkávat indiány v přítmí amazonských pralesů. A to se ostatně nezměnilo dodnes…

Profese vědeckého ilustrátora je těžká řehole, jako každá práce má však své krásné výhody, ale i velké protiklady. Pan Dungel nám s vděčným úsměvem na tváři ukazuje, že vždy se dá s vytrvalostí, pílí, láskou a trpělivostí milovat svoji práci. Proto se zajděte do Otevřené zahrady na jeho expozici podívat, bude zde ke koupi a vidění až do 25.listopadu 2016.

Olga